Poprvé jsem objevil stromovou abecedu Beth-Luis-Nion v Ogygii od Rodericka O'Flahertyho. Ten ji spolu s abecedou Boibel-Loth předkládá jako nefalšovaný pozůstatek druidismu, ústně předávaný po staletí. Dříve prý byla tato abeceda používána pouze k věštebným účelům. Skládá se z pěti samohlásek a třinácti souhlásek, a každé její písmeno je pojmenováno podle stromu nebo keře, jehož je iniciálou:

Beth	B	bříza
Luis	L	jeřáb
Nion	N	jasan
Fearn	F	olše
Saille	S	vrba
Uath	H	hloh
Duir	D	dub
Tinne	T	cesmína
Coll	C	líska
Muin	M	vinná réva
Gort	G	břečťan
Pethboc	P	kalina
Ruis	R	bez černý
Ailm	A	stříbrná jedle
Onn	O	hlodáš
Ura	U	vřes
Eadha	E	topol bílý, osika
Idho	I	tis

V moderní irštině se rovněž jako názvy písmen používají jména stromů, většinou odpovídající seznamu podle O'Flahertyho, ačkoli název písmene T nyní znamená hlodáš, O janovec metlatý a A jilm.

Téměř ihned jsem si povšiml, že souhlásky této abecedy tvoří kalendář, tedy sezonní stromové kouzlo, a že v evropském folkloru jsou všechny použité stromy velmi důležité.