Osmý strom je cesmína, která kvete v červenci. Cesmína se objevuje v původně irské Baladě o Gawainovi a Zeleném rytíři. Zelený rytíř je nesmrtelný obr, jehož kyj představuje cesmínový strom. Spolu se Sirem Gawainem (který se v irské versi objevuje jako Cuchulain, typický Herkules) se dohodnou, že ve dnech Nového roku (tedy na letní a zimní slunovrat) střídavě jeden druhému srazí hlavu, ale když k tomu dojde, Rytíř cesmíny Rytíře dubu ušetří. Protože ve středověku převzal roli dubového krále Jan Křtitel, který přišel o hlavu na den svatého Jana, bylo přirozené, že Ježíš jako Janův milosrdný nástupce převzal roli krále cesmíny. Cesmína byla proto oslavována více než dub, například v Koledě o cesmíně:

       Ze všech stromů co v lese jsou
       Cesmína nosí korunu.

Tento pocit je zachycen v Písni lesních stromů: "Cesmína je ze všech stromů nejlepší." V každé sloce Koledy o cesmíně s vhodným refrénem o "východu Slunce a běhu jelena" je některá z vlastností cesmíny přirovnávána k Ježíšově narození nebo smrti: bělost květů, rudost bobulí, ostrost trnů, hořkost kůry. Anglický výraz pro cesmínu, "holly", znamená "svatá". Přesto cesmína, pocházející z britských ostrovů, pravděpodobně nebyla v abecedě původním stromem. Pravděpodobně nahradila stálezelený dub cesmínový (Quercus ilex, pozn. překl.), se kterým má mnoho společného (včetně stejného botanického jména Ilex), ale který se do Británie dostal až v šestnáctém století. Dub cesmínový je stálezeleným blížencem normálního dubu, a jeho jména v klasické řečtině, "prinos" a "hysge", se v moderní řečtině používají pro cesmínu. Má ostnité listy a hostí červce karmazínového, šarlatového brouka ne nepodobného cesmínovým bobulím (kdysi byl za bobuli ostatně pokládán), ze kterého se v dávných dobách vyrábělo královské šarlatové barvivo a nápoj lásky. V Bibli je "dub" překládán někdy jako "terebint", jindy jako "dub cesmínový". Tyto dva stromy tvořily v náboženství staré Palestiny posvátný pár. Když Ježíš triumfálně vstupoval do Jerusaléma, měl na sobě šarlatový šat, aby vyplnil proroctví o Mesiáši. Písmena D a T můžeme pokládat za dvojčata - "chlapci bělostní jako lilie, oblečení v zeleném", jak se zpívá ve středověké písni. D je dub, vládnoucí přibývající části roku - svatý dub druidů, dub ze Zlaté ratolesti. T je stálezelený dub, který ovládá ubývající část roku, krvavý dub; tak byl háj stálezelených dubů poblíž korinthského Asopu zasvěcen Furiím. "Dann" nebo "tann", stejné slovo jako "tinne", je keltským výrazem pro jakýkoli posvátný strom. V Galii a Bretani to znamenalo dub, v keltském Německu jedli. V Cornwallu znamenalo slovní spojení "glas-tann" (tj. zelený posvátný strom) stálezelený dub cesmínový, a anglický výraz pro činění kůže, "to tan", vznikl díky používání jeho kůry. Ve staré Itálii to byla nicméně cesmína a ne stálezelený dub, kterou hospodáři používali při Saturnáliích za zimního slunovratu. Galský bůh hromu se jmenoval Tannus, a Tina bylo jméno podobného etruského boha, vyzbrojeného trojitým bleskem, kterého Etruskové převzali od keltských kmenů, mezi nimiž se usadili.

Ztotožnění mírumilovného Ježíše s cesmínou nebo dubem cesmínovým je bohužel z básnického hlediska nevhodné, ačkoli Ježíš prohlásil, že nepřináší mír, ale meč. Tanista, jeho "dvojče", krále původně zabíjel; byl to král dubu a nikoli král cesmíny, kdo byl ukřižován na kříži tvaru T. Lukianus o tom jasně píše ve svém Soudu na dvoře hlásek (asi 160 po Kristu): "Muži pláčou a bědují nad svým osudem, a proklínají Kadma za to, že uvedl Tau do rodiny písmen. Říkají, že to byl jeho tvar, který tyrani napodobili, když dali vztyčit břevna k ukřižování lidí. Ten ohavný nástroj se jmenuje Stauros, a své zlé jméno odvozuje od Tau. Nezasloužilo by tedy Tau, poskvrněné všemi oněmi zločiny, smrt - ne, mnoho smrtí? Neznám žádnou horší, nežli tu, která je způsobena jeho vlastním tvarem - tvarem, jež dal název šibenici, kterou po něm lidé pojmenovali Stauros."

A v apokryfním Evangeliu podle Tomáše, pocházejícím přibližně ze stejné doby, se totéž téma objevuje ve sporu o písmeno T mezi Ježíšem a jeho učitelem. Učitel Ježíše udeří do hlavy a předpovídá jeho ukřižování. Hebrejské písmeno Tav, poslední v abecedě, bylo v Ježíšově době stejného tvaru jako řecké Tau.

Cesmína vládne osmému měsíci, a osmička jako číslo přírůstku se dobře hodí k měsíci sklizně ječmene, který trvá od 10.7. do 5.8.