Pátý strom je vrba, která byla v Řecku posvátným stromem Hekaté, Kirké, Héry a Persefoné, což jsou všechno aspekty Trojité Bohyně jako Bohyně smrti, kterou obzvlášť uctívaly čarodějnice. Jak výstižně říká Culpeper ve svém Herbáři: "Vlastní ji Měsíc." Její spojení s čarodějnicemi je v severní Evropě natolik silné, že výraz pro čarodějnici (angl. witch) a výraz znamenající "zlý, hříšný" (angl. wicked) jsou odvozeny ze stejného starobylého výrazu pro vrbu (angl. withy), jako výraz pro proutí a výrobky z něj (angl. wicker). "Čarodějnické koště" se na anglickém venkově stále dělá z jasanové tyče, březového proutí a vrbových prutů ke svázání: z březových větviček, protože při vyhánění zlých duchů zůstávají někteří zapleteni do koštěte; z jasanového dřeva na ochranu proti utopení (čarodějnice jsou zneškodněny, když nemají své koště a jsou vhozeny do proudící vody); z vrbových prutů na počest Hekaté. Druidské lidské oběti byly přinášeny za úplňku v pletených koších, a pohřební pazourkové čepele měly tvar vrbových listů. Vrba (řecky "helice", latinsky "salix") dala jméno Helikonu, příbytku Devíti Múz, orgiastických kněžek Měsíční Bohyně. Je pravděpodobné, že Apollo jako vůdce Múz (a právě tak jako strážce Delfské věštírny) nahradil dřívějšího Poseidona, protože tomu byl Helikonský háj stále zasvěcen i v klasickém období. Podle Plinia rostla vrba před krétskou jeskyní, kde se narodil Zeus. A.B.Cook ve svém díle Zeus na základě studia mincí z krétské Gortyny soudí, že Europe, která tam je vyobrazena, jak sedí na vrbě, v ruce má košík z vrbového proutí a kterou miluje orel, není jen Eur-ope, "ta s širokou tváří", tedy Úplněk, ale také Eu-rope "ta z kvetoucího vrboví" - alias Heliké, sestra Amaltheina. Nošení vrby za kloboukem na znamení odmítnuté lásky se zdá být původně kouzlem proti závisti Měsíční bohyně. Vrba jí je zasvěcena z mnoha důvodů: je to strom, který má v největší oblibě vodu - a Měsíční bohyně je zdrojem rosy a vlhkosti vůbec. Její listy a kůra, zdroj kyseliny salicylové, jsou výborným lékem proti reumatickým onemocněním, o kterých se dříve soudilo, že je způsobují čarodějnice. Hlavní orgiastický pták Bohyně, krutihlav (poznámka), je jarní tažný pták, který syčí jako had, lehává přitisknut podél větve, je-li rozloben vztyčuje chochol, otáčí krkem dokola, snáší bílá vejce, pojídá mravence, a na svých perech má znamení ve tvaru V, tak jako jej měli na svých šupinách řečtí věštící hadi. Vždy si staví hnízda na vrbách. Z vrby se také pletlo síto na prosívání obilí, zvané liknos. Čarodějnice ze severního Berwicku vypověděly králi Jakubu I., že na takovýchto sítech vyplouvaly za sabatů na moře. Na slavném Polygnotově obrazu v Delfách je zpodobněn Orfeus, jak se v háji Persefone dotýká vrb. Tím obdržel dar mystické výmluvnosti. Srovnejte to se zákazem v Písni lesních stromů: "Nepalte vrbu, strom posvátný básníkům."

Vrba je stromem okouzlení a je pátým stromem roku; číslo pět (V) bylo zasvěcené římské Měsíční bohyni Minervě. Měsíc trvá od 16.4. do 13.5. a do jeho poloviny spadá první máj, proslulý orgiastickými radovánkami a čarodějnou rosou. Je možné, že nošení vrbových větví na Květnou neděli, která je pohyblivým svátkem spadajícím většinou na začátek dubna, bylo původně zvyklostí patřící k začátku vrbového měsíce.



Poznámka:
Dionýsos byl nazýván Iyngies, "krutihlav", díky používání krutihlava ve starobylém erotickém kouzlu. Kallimachos, básník ze třetího století před Kristem říká o krutihlavovi, že byl poslem Io, který do jejího objetí přivolal Dia. Kallimachův současník Nikandros z Kolofónu zaznamenává, že devět PIERIAN dívek, které soupeřily s Múzami, bylo změněno v ptáky, jedním z nichž byl krutihlav. To znamená, že krutihlav byl zasvěcen původní Měsíční bohyni hory PIERIA v severní Thessalii (viz kapitolu 21). Krutihlav byl posvátným ptákem rovněž v Egyptě a Asyrii.