Prvním stromem řady je bříza, která se sama rozmnožuje. Březové ratolesti se v celé Evropě používaly při mrskání a bičování provinilců (a kdysi též duševně nemocných), aby z nich byli vyhnáni zlí duchové. Když Gwion píše v básni Cad Goddeu (pp Bitva Stromů), že "bříza se vyzbrojila, i když pozdě", má na mysli skutečnost, že březové větévky ztvrdnou až v pozdních obdobích roku. Stejnou poznámku ostatně učinil o vrbě a jeřábu, jejichž větvičky byly používány k ceremoniálním účelům podobně jako březové. Březové větve byly také používány v lidovém rituálu vyhánění ducha starého roku. Právě v tomto období při nástupu konsulů nosili římští liktorové březové větve. Každý konsul měl dvanáct liktorů, takže vznikla třináctičlenná skupina. Bříza je stromem počátku. První měsíc začíná ihned po zimním slunovratu, kdy se dny po maximálním zkrácení začínají opět prodlužovat.

Vzhledem k tomu, že abeceda má třináct souhlásek, je logické za délku stromového měsíce pokládat 28 dní, tj. lunární měsíc, odpovídající britskému "lidovému měsíci" podle Blackstonea. Jak jsem již ukázal, solární rok obsahuje třináct osmadvacetidenních měsíců a jeden volný den navíc. Podle Caesara i Plinia byl druidský rok rozdělen na lunární měsíce, ale žádný z autorů přesně takový měsíc nedefinoval. Nic nedokazuje, že druidský měsíc měl délku "lunace" (pozn. překl.: lunace je doba, která uplyne mezi dvěmi stejnými fázemi Měsíce), tj. přibližně 29.5 dní. Takových měsíců by v solárním roce bylo dvanáct, zbývalo by deset a tři čtvrtě dne. Kalendář z Coligny z prvního století před Kristem se řídí lunacemi, ale ten již nepokládáme za druidský. Je vyryt římskými písmeny na mosazné tabulce a předpokládáme nyní, že je výsledkem pořímštění původního náboženského systému. Navíc, 28-denní měsíc je skutečným měsícem nejen v astronomickém smyslu oběhu Měsíce vzhledem ke Slunci, ale i v mystickém smyslu. Měsíc, představující ženu, má běžnou ženskou menstruační periodu dvaceti osmi dnů (slovo "menstruace" je odvozeno od latinského výrazu pro měsíc) (poznámka). Systém kalendáře z Coligny byl pravděpodobně do Británie přinesen Římany Claudiovy armády. Podle profesora T. Glynna Jonese přežívají vzpomínky na vsunuté dny tohoto kalendáře ve velšském folkloru. Avšak to, že v nejstarších irských i velšských mýtech je neustále používán výraz "rok a den" (pozn. překl.: podobně je užíván v českých pohádkách), odkazuje na kalendář Beth-Luis-Nion s 364 dny a jedním dnem navíc. Za měsíc břízy tedy můžeme pokládat období od 24.12. do 21.1.



Poznámka:
Magická spojitost mezi Měsícem a menstruací je silná a rozšířená. Zhoubná měsíční rosa, kterou používaly thessalské čarodějnice, byla zřejmě první dívčí menstruační krví, zachycovanou během zatmění Měsíce. Tomuto tématu Plinius ve své Přírodní historii zasvětil celou kapitolu. Uvádí dlouhý soupis dobré a zlé moci, kterou vládne menstruující žena. Může dotykem spálit révu, břečťan a routu, způsobit, že purpurová látka vybledne, zašpinit prádlo v neckách, poskvrnit měď, přimět včely, aby opustily úl, a zapříčinit potrat kobyl. Může ale také zbavit pole škůdců tím, že ho před úsvitem nahá obejde, utišit bouři na moři odhalením svých genitálií, a vyléčit nežity, erysipel, vzteklinu a neplodnost. V Talmudu se říká, že když menstruující žena projde mezi dvěma muži, jeden z nich zemře.