Robert Graves: BÍLÁ BOHYNĚ Překlad: Petra E. Malíková (1997) | |||||||||||||||||||||||||||||
|
Třetím stromem je jasan. V Řecku byl posvátným stromem Poseidona, druhého boha achájské boží trojice. Mélie, duchové jasanu, byly velmi uctívány; podle Hesioda vyskočily z Uranovy krve, když ho Kronos vykastroval. Irský Strom z Tortu a Rozvětvený strom z Usnech, dva z pěti kouzelných stromů, jejichž pád ve středověké poesii symbolisoval triumf křesťanství nad pohanstvím, byly jasany. Potomek Svatého stromu z Creevna, taktéž jasan, stále stál v devatenáctém století v Killura. Jeho dřevo bylo talismanem proti utopení, takže ti, kteří po hladomoru prchali do Ameriky, si jej po kouskách odvezli s sebou. V britském folkloru je jasan stromem znovuzrození. Gilbert White v History of Selborne popisuje, jak byly dříve nahé děti před východem Slunce protahovány skrze rozštěpený jasan, aby se jim vyléčila kýla. Tento zvyk v odlehlejších částech Anglie přetrval do roku 1830. Druidská hůl zdobená spirálovým vzorem, součást nedávného objevu v Anglesey datovaného do počátku prvního století po Kristu, byla z jasanového dřeva. O velkém jasanu Yggdrasillu, posvátném stromu Wodena (nebo Wotana, Odina či Gwydiona), který ho používal jako oře, jsem se již zmínil v kontextu Bitvy Stromů. Ale Woden převzal svůj strom od Trojité Bohyně, která pod ním vykonávala právo, tak jako tři Norny ze skandinávských legend. Poseidon si ponechal patronát nad koňmi, ale když se Achájci vydali na moře, stal se také bohem námořníků. Ve starém Walesu a v Irsku se všechna vesla a prkna korábů vyráběla z jasanu, právě tak jako hůlky k popohánění koní (někdy však byla dávána přednost smrtonosnému tisu). Krutost jasanu, o které se zmiňuje Gwion, spočívá ve škodlivosti jeho stínu pro trávu a obilí. Stín olše je naopak rostlinám prospěšný. Z tohoto důvodu byla také všechna písmena v Odinově runové abecedě vytvořena z jasanových větviček; jasanové kořeny totiž zaškrtí kořeny jiných lesních stromů. Jasan je strom síly moře, síly spočívající ve vodě. Jiné jméno Wodena, "Yggr", ze kterého je odvozeno jméno stromu Yggdrasill, je zjevně spjato s řeckým "h ygra", moře (doslovně "mokrý živel"). Třetí měsíc je měsícem záplav a trvá od 19.2. do 18.3. V prvních třech měsících jsou noci delší než dni, Slunce je stále pod nadvládou Noci. Etruskové je proto nepočítali za součást svatého roku.
|