Podívejme se nyní na některé důležitější božské funkce:

Nebeský otec

Nebeský otec je tím bohem, kterého jsme více méně zvyklí nazývat „hlavou pantheonu". Je pravděpodobně odvozen od indoevropského boha jménem *Dieus-pater, což se překládá doslovně jako Nebeský otec, a můžeme ho snadno vysledovat v řeckém Zeus Pater, v Jupiterově přídomku Dispater a ve védském Dyauspita. V keltském světě jeho funkci pravděpodobně plnil Ollathair (velký otec), Dagda. Slovo Ollathair upomíná na *Dieus-pater, ale nejbližším odpovídajícím výrazem je přídomek germánského Odina, „Alfodr". Funkcí tohoto boha je obvykle zplodit s Matkou Zemí všechny ostatní bohy. V jednotlivých náboženstvích tento bůh také bývá hlavou pantheonu nebo alespoň jeho otcem či dědem, a často je také bohem hromu a blesku. Zdá se, že v irské mythologii je tímto bohem Dagda, a v galské Taranis („Ten, který hřmí", jméno, které tak jako germánské jméno Thorr vychází z indoevropského kořene *tn-ro-s).

Vládce spodního světa a jeho žena

Tento bůh obvykle vládne jinému světu a/nebo tam dopravuje mrtvé. Galské jméno tohoto boha bylo „Sucellos" (dobrý bijec), který se podobá řeckému, etruskému a římskému Cháronovi. Obvykle je zobrazován s velkým kladivem a se psem po boku, a má ženu Nantosueltu (což se buďto překládá jako „Sluncem prohřáté údolí" nebo jako „Ta která nechává údolí rozkvést" - upomíná to na irskou Bláthnat, jejíž jméno znamená snad „Květinka" a velšskou Blodeued - „Tu s tváří z květů"). Vidíme zde rovněž blízkou paralelu s Persefoné, Hádovou manželkou. Pes, který obvykle stojí vedle Sucella, by mohl být ekvivalentem řeckého Kerbera, pekelného psa. V irské legendě můžeme za odpovídající postavy považovat Curoi Mac Daire (Cu Roi znamená „Pes z planiny") a Blathnath, zvláště když se Curoi objevuje také jako bijec ve stínací hře v příběhu o hádce o hrdinskou porci v Fled Bricrenn. Paralely můžeme objevit i ve velšském Mabinogionu jako příběh Llewa a Blodeued. Za zmínku stojí i zjevná podobnost posice Sucella a Arawna z Annwnu s krásnou ženou a psy se zrzavýma ušima.

Vládce dne a noci z horního světa

Zdá se, že vláda nad svrchní říší byla rozdělena mezi dva bohy, z nichž jeden bývá jednooký a druhý jednoruký. Platí to jak pro védské bohy Varunu a Mitru, tak pro germánského Odina a Tyra. Keltské ekvivalenty těchto bohů nalezneme snadno. Podíváme-li se na Cath Maige Tuired (Bitva na Mag Tuaredh), což je pro irskou mythologii jeden z nejdůležitějších textů, vidíme Lugha, znalce všech umění, jak při proklínání nepřátelských Fomorů zavírá jedno oko. Sepjetí mezi irským Lughem a galským Lughem je nejen zjevné, ale nutné - Caesar říká, že Galové pokládali Merkura (tak Luga označovali Římané) za vynálezce všech umění. Vzhledem k tomu, že je Lughovo jméno pravděpodobně odvozeno od keltského *lug s významem „hořet, zapalovat", můžeme v něm vidět vládce horního světa, ovládajícího den. Přidáme-li k tomu znalost slavnosti Lughnasad, lze předpokládat, že byl rovněž vládcem letní poloviny roku. Jeho mythickým dvojčetem, tím, kdo byl vládcem před ním, je v (dříve) jednoruký Nuadu, který odpovídá britskému Nodensovi. V Galii tohoto boha Římané pokládali jak za Merkura, tak Marta; byl tedy bohem králů a bohem kmene. Sem pravděpodobně zařadíme většinu bohů spojovaných s Martem, jako jsou Toutatis a Vellaunos.

Mladý bojovník a zachránce

Další božskou funkci, roli mladého siláka a zachránce, plní v irských textech Cuchullin. Tato funkce se do jisté míty mísí s působností nočního vládce horního světa. Je to bůh, který byl čelným bojovníkem kmene, kterého mohli uctívat různé keltské spolky bojovníků jako Gaesaté. Ochraňuje dobytek kmene, propadá bojovému šílenství a bojuje nahý. Jeho Galským ekvivalentem může být Esus.

Matka Země

Ač je to překvapivé, v keltské mythologii Matka Země skutečně existuje. Tato bohyně se obvykle spolu s Nebeským otcem stala matkou ostatních bohů. V indoevropském pantheonu se objevuje buďto jako samostatná bohyně (např. Gaia v řecké mythologii), nebo se mísí s ostatními ženskými božstvy, nejčastěji s bohyněmi horního světa. V irské mythologii může být samostatná Matka Země zachována v postavách Danu a Tailtiu. Obvykle je rovněž matkou tří bohyní spjatých s řekami a prameny, což jsou vládkyně horní, střední a spodní říše.

Bohyně spodního světa

Zdá se, že bohyně dolního světa byla spojována s krávou. Říkalo se jí pravděpodobně *Guouinda, „Bílá kráva" (z indoevropského *guou- a *uind-), *Matrona („Matka" s indoevropského *mater) nebo *Mororegni („Velká královna" z indoevropského *moro- a *regni-). Mohla se také měnit v úhoře, hada nebo vlka. Navíc se tato bohyně zdá být jedním z aspektů „bohyně svrchované vlády". Jejím galským jménem mohlo být jméno S(t)irona („Jalovice"), Damona („Kráva"), ale také Brigantia („Vznešená, čistá"), Rigana („Královna"), Matrona („Matka"), i Sequana („Plynoucí") a Bovinda („Bílá kráva"). Jejími irskými ekvivalenty jsou například Boand (irská forma jména Bovinda), Brigit (podoba jména Brigantia) a Mórrígan (irská verse Rigany). Jejím velšským ekvivalentem je Modron („Matka"). S nebeským otcem počne boha jménem „syn", který si později vezme svou tetu, bohyni střední říše. Tento bůh, který se zdá být spjat s ohněm, je galský *Maponos („Syn") a velšský *Mabon („Syn"). Také Boand je matkou irského „Mladého syna", Mac ind Óc.

Bohyně střední říše

Bohyně střední říše zjevně nesla přídomek *Medhua („Opojná", z indoevropského *medhu-). Zjevovala se zřejmě v lidské podobě a každopádně byla také součástí „bohyně svrchovanosti". Jejím galským jménem pravděpodobně bylo jméno *Meduana („Opojná") nebo *Comedova se stejným významem, a snad také *Aveda, „Plynoucí (voda)". Její irská verse je známa jako Medb nebo Aife. Také tato bohyně má s nebeským otcem syna, zvaného *nepots („Synovec") - různými formami tohoto jména jsou jména *Nepotulos, *Neptionos, *Nebhtunos („Bůh vod") nebo irský Nechtain-Freach, syn Medb. Později se i on ožení se svou tetou, bohyní dolní říše, tak jako Nechtain s Boand. Zdá se, že je spjat s vodou.

Bohyně horní říše

Tato bohyně je obvykle zobrazována v podobě koně. Její galské jméno je Epona („Koňská bohyně" z indoevropského *ekuo-na), ale jejími přídomky jsou i jména *Rigana („Královna" - viz také bohyně spodní říše) a snad i ?Catona? („Bohyně bitvy") a ?Imona? („Rychlá, bystrá"). Jejím irským ekvivalentem je Macha, nazývaná také Rigana („Královna") a Roech („Velký kůň"), jasně odpovídající Eponě. Přídomky ?Imona? a Epona by také mohly vysvětlit místní název Emain Macha, protože ?Imona? odpovídá Emain (z *Imonis). Velšským ekvivalentem této bohyně je Rhiannon („Královna", z *Riganona). Jméno Macha rovněž může naznačovat míšení bohyně Země s bohyní horní říše (viz latinské *Maia, „Matka", ale i sanskrtské *Mahi, „Země"). I tato bohyně je součástí „bohyně svrchovanosti".

Několik myšlenek o „bohyni svrchovanosti"

Viděli jsme, že všechny čtyři popsané bohyně jsou ve svých funkcích velmi propojené. Je vůbec otázkou, zda se dají pokládat za oddělené bohyně, nebo jestli jde pouze o jednotlivé aspekty Matky Země - Bohyně svrchovanosti. V současnosti o tom nemůžeme rozhodnout. Možná snad tyto původně oddělené bohyně do jisté míry smíchali sami Kelti.

Bůh stromových plodů

Tento bůh je zobrazován jako býk. Pokud víme, je to dvojitý bůh, který má bílou a černou formu. Tato dvojčata mezi sebou zřejmě zápasí - na začátku jako lidé, poté procházejí řadou proměn, až nakonec oba nabudou býčí podoby a tmavý na mořském břehu roztrhá bílého. Odpovídající galská jména jsou Tarvos Trigaranus („Býk se třemi jeřáby"), Tarvos („Býk") nebo Donnotaurus („Černý býk"); poslední jméno odpovídá irskému Donn Tarbh, což je jiný název pro černého býka Donn Cuailnge. Ten v jedné z předeher Tainu zápasí s bílým býkem jménem Finnbenach („Bílý rohatý") - i zde dochází k proměnám. V tom se tento bůh podobá avestským Tistryovi a Apaosovi, a ještě lépe řeckému Zagreovi - Dionýsovi.

Bohyně války

Je dobře známá jako trojitá bohyně z irské mythologie: Mórrígan ("Velká královna"), Nemain („Bojové šílenství") a Babd („Vrána"). Těmto třem bohyním se říká také tres Mórrígna („Tři velké královny"), takže Mórrígan možná neodpovídá bohyni spodní říše, ale může jít o další tři aspekty trojjediné bohyně nebo tří bohyní, odpovědných za jednotlivé říše. Tři bohyně bitev se mohou měnit v havrany - alespoň Babd, které se také říká Babd catha („Bitevní vrána") a má také protějšek v galském jméně (C)athubodva.

Bůh řečnictví - keltský Herkules

V Galii existoval bůh jménem Ogmios, který byl ztotožňován s římským Herkulem (Lucianus: Dialogi Deorum, Hercules 1,7). Odpovídá mu irský Ogma mac Elathan. V Cath Maige Tuired je šampiónem Túatha Dé Danann, který měl také vynalézt abecedu Ogam. Zdá se, že fungoval i jako bůh řečnictví, a galské mince ho zobrazují s posluchači, k jejichž uším je stříbrnými řetězy připevněn jeho jazyk.

Dea loci - bohyně místa

Existovaly bohyně, které příslušely k určitému místu, jehož byly ochranitelkami a matkami. Měly by spadat do skupiny galských Matres, Matrones. Takové bohyně známe například pro Ženevu (*Genava), francouzskou Vienne (Vienna) a mnoho dalších míst. Je pravděpodobné, že i irská Macha měla tuto funkci pro Emain Macha.

Bohyně pramenů

Existovaly také početné bohyně odpovědné za prameny. Známe jména *Acionna („Vodní bohyně?"), *Arvolcia („Velmi vlhká"), *Cobba („Prosperita") a další. Podobnou funkci pravděpodobně plnily i bohyně, po nichž jsou pojmenovány řeky: Sequana, Matrona, Boand. Víme například, že u pramene Sequany byly této bohyni přinášeny oběti.

Lesní „nymfy" - bohyně území

Podobně jako u „nymf" pramenů víme také o bohyních, které příslušely jistým částem krajiny. Známe například bohyni *Ardbenna (bohyně Ardbenna, „Vysokých kopců"), jejíž jméno dodnes zní v názvu Ardennes na hranicích Německa a Francie.

Geniové - menší bohové či duchové

Posledním typem, o kterém se zde zmíním, jsou takzvaní Genii, Geniové, známí také jako Genii cucullati („Duchové v kápích"). Mohli plnit četné funkce. Známe Genie „sousedství", galsky *Contrebis, což pravděpodobně odpovídá irskému contreb, „komunita". Známe také Genie rodiny, galsky *Vinotonos (z keltského kmene *veni-, „rodina", a výrazu odpovídajícího irskému tonn, „vlna, povrch, země, kůže"), a Genie určitých míst jako je Artio („Medvědí" či „Z medvědího lesa"), *Alisanos (z Alesie), *Brixantus (z Brixantia), nebo Genie kmenů jako jejich podjednotek jako *Allobrox (Genius Allobrogů) nebo *Menapos (Genius Menapiů).