Vlakem dojedete do zastávky Rejkovice, která leží na trati č.200 Zdice - Protivín. Od zastávky stoupá zelená značka, která Vás dovede na sedlo pod vrcholkem Plešivce. Plešivec (653,8 m.n.m.) je korunován rozsáhlým hradištěm z pozdní doby bronzové na celkové ploše 56 hektarů.

     Vydáte-li se ze sedla pod vrcholem po červené značce vlevo, minete původní bránu hradiště - stála tam, kde dnes do areálu tzv. Starými vraty vstupuje široká lesní cesta, zvaná Eliščina. Z brány se bohužel už mnoho nedochovalo. Červená značka vás povede po západním valu hradiště a zanedlouho překročíte příčný val, který odděloval vnitřní část hradiště od vnější. Po té dojdete na skalní plošinu s dalekým výhledem na západ. Nazývá se Čertova kazatelna a kamenné moře pod ní je pozůstatkem bývalého lomu. Napravo za údolím Litavky se zdvihá nižší vrch Ostrý, s bývalou tvrzí a pozdějšími doly. Sem prý z Plešivce v noci létá ohnivý drak, po němž na obloze zůstávají snopy jisker.

     Vydejte se dále po obvodu valu hradiště - pozor, je třeba již sejít z červené značky, která klesáním areál opouští. Původní val zde není příliš zřetelný, místy snad zmizel s lomovou činností. Jděte tedy podél okraje návrší přibližně k severu, po vrstevnici, až narazíte na skalní útvary, které lemují severní část plešiveckého vrcholu. První skály, na které narazíte se jmenují U pyramidy a cestou podél skal dojdete k místu, jež se nazývá Fabiánova zahrada.

     Za valem, který je zčásti rostlou skálou, se nachází oddělený prostor, uvnitř ještě skalkami a sesutými zídkami rozdělený na několik částí. Je v něm upravené ohniště a z plochých kamenů sestavená křesla. Kolem rostou duby a je odtud opět daleký výhled. Zde podle pověsti Fabián pěstuje kouzelné neviditelné byliny a snad právě tady v zimních měsících plane Fabiánova vatra, ke které se přicházejí ohřát zvířata ze širokého okolí.

     Za Fabiánovou zahradou je val prolomen novodobým průchodem, zvaným Nová vrata. Val se zde rozděluje na dva směry - pravý uzavírá vrcholovou plošinu, levý pokračuje níže po východním svahu. Při cestě po pravém (vnitřním) valu vás v zahrazeném areálu překvapí hromady kamení ne zcela jasného původu.

     Vydáte-li se po levém, vnějším valu, minete časem modrou značku, která jej kříží a dojdete k Radoušskému lomu. Při prvním pohledu budete mít možná pocit, že jste se ocitli na místě nějaké pravěké svatyně - jsou zde srovnané plochy a hromady kamení, často upravené do zídek či do tvarů připomínajících základy staveb. Podle všeho se ale jedná o zcela novodobou záležitost, jak vás přesvědčí i blízké trampské přístřešky, doplněné kamennými hrázkami a výmluvný název místa.

     Val vás dále dovede k dalším skalním útvarům - Skalce a Královniným schodům, po chvíli cesta překvapivě prudce klesá a mírněji stoupá ke Krkavčím skalám, jimž - poněkud vysunuta do svahu - vévodí skála Hadí královny. V jejím nitru je podle pověsti ukryta sluj s kamenným stolem, na kterém leží Hadí královna se svým komonstvem. Někdy se zjevuje v podobě hada s oslnivě se lesknoucí korunkou na hlavě, jindy jako panna jedoucí na jelenu, v jedné ruce měděného hada jako uzdu a v druhé ruce zmiji jako žezlo.

     To jste již došli na původní východiště plešivecké obchůzky u Starých vrat a královninu skálu si můžete lépe prohlédnout ještě z údolí pod Krkavčími skalami. Z Plešivce nyní sestoupíte po Eliščině cestě, která je zde značena červenou značkou. Odbočíte-li pak během klesání vlevo na začínající modrou značku, dojdete nejprve k odbočce k plešiveckému viklanu. Dnes se už se neviklá, neboť do něj v minulém století udeřil blesk, ale jeho umístění je v hloubi lesa poblíž rozpadajících se skal stále působivé.

     Chcete-li svojí cestu již ukončit, vydáte se dále po modré a žluté k Fabiánovu prameni a lesnímu Smaragdovému jezírku v bývalém lomu. Žlutá vás pak provede vsí Lhotka a na křižovatce značených cest v polích za vesnicí odbočíte doprava po červené a dojdete na nádraží v Lochovicích.

     Pokud máte ještě dost sil, vydejte se ještě na horu, kde lesní duch Fabián sídlí. Od viklanu se vraťte na Eliščinu cestu, tedy na červenou značku a pokračujte v původním směru. Oblasti lesa po vaší levici se říká Zelený kal a je to místo bývalých bažin, kde jsou prý stále doma bludičky a divoženky. Kousek za partyzánským pomníčkem přejdete silnici v místě zvaném Klínek (zde se zase pro změnu zjevuje bezhlavý kůň a někdy i pes s ohnivýma očima) a budete dále pokračovat k lesnímu rozcestí Křižatky. Zde se k červené přimkne modrá a záhy jí opustí. Vydejte se po ní úbočím vrchu Písky (690,7 m.n.m.), na jehož vrcholu dnes stojí radar. Na konci úbočí přejdete silnici v sedle mezi Písky a Babou a odbočíte po modré vrcholové odbočce k místu zvaném Fabiánovo lože. Záhy vystoupíme na vrcholek Baby (též Velká Baba, 674,5 m.n.m.), odkud má Fabián svoji přezdívku Babí Jan. Pověst sem lokalizuje Fabiánův hrad, který jedné bouřlivé noci nechala zmizet čarodějka, opuštěná milenka rytíře Fabiána. Žádné pozůstatky osídlení ale nejsou na Babě patrné. U vrcholu zato stojí vysoký dřevěný kříž a níže na hřbetu je výrazné skalisko zvané Fabiánovo lože nebo také Fabiánova postel, jež je jediným pozůstatkem bájného hradu. Sem prý chodí pán Brd dodnes odpočívat. Pokud zde spatříte růst bylinku zeměžluč, pak vězte, že je to zakletá Fabiánova žena. Nikde se bohužel neříká, jak je ji možno ze zakletí vysvobodit, ale třeba vás něco napadne.

     Po sestupu z vrcholku Baby vás pak modrá značka po delší cestě dovede kolem bývalého zámečku v Zátoru až na nádraží do Hostomic pod Brdy.

Literatura:
Jan Čáka, Toulání po Brdech, Středočeské nakladatelství, Praha 1986

Mapy Edice Klubu českých turistů, 1:50 000
č.34 Brdy a Rokycansko
č.38 Hřebeny a Slapská přehrada